Když dorazí obleva

„Letos se sem na Velikonoce nedostanou, co?“
„Pochybuju, že se sem dostanou dřív jak v srpnu.“
„Nebuď tak pesimistický.“
„Jsem realista, pořád sněží. Nedostanou se sem.“
„Jsi si tím jistý?“
„Naprosto.“
O několik hodin později…
Fénix rozrazila vstupní dveře horské usedlosti a se zářivým úsměvem přejela pohledem rozlehlou místnost s vesele prskajícím krbem. „Hej, jsme tady! Je tu někdo?“
Zpoza pohovky se zvedla nejdříve jedna a následně i druhá rozcuchaná hlava. Pak se objevila i holá ramena a Iasonova pěst, která udeřila do Panova ramene. „A to sis byl tak jistý, co? Zapomenout na fénixe. Vždyť to je obleva osobně!“