Hanami

„Neuvěřitelné,“ oznámila kitsune Pietrovi.
Cupitala na dřevácích vedle alfy v drahém společenském kimonu. Pod větvemi stromů, obtěžkanými půvabnými růžovými květy v rozpuku, které by nejednomu skladateli haiku přivodily srdeční zástavu. Ony, nebo to množství jídla a pití na stolečcích a dekách naaranžovaných kolem. Hody po Japonsku.
„Místní kami vám musejí být nakloněni, ta obleva přišla jako na zavolanou…“ poznamenala obdivně.
„To nepochybně,“ odtušil tajuplně.
Nezmínil už, že elita jeho smečky běhala po arboretu s lopatami a fény a že zaplatil malé jmění živlomágům, aby nad místní krajinou týden dva předem drobátko poupravili počasí.
Koneckonců, správný alfa nikdy neprozrazuje svoje triky.