Klišé

„Nemůžu bez tebe žít.“ Kolikrát už tohle říkal, větu znějící jako klišé. Někdy mu uvěřili, většinou ale ne. Proč taky, byly to jen známosti na jednu noc.
Bral všechno, co se nabízelo, na věku a pohlaví nezáleželo. Vejít do nějakého klubu, opřít se ležérně o barový pult a už jen čekat. Nikdy to netrvalo dlouho a někdo se chytil. Pár slov a odchod do jeho bytu.
Končilo to vždycky stejně. Tou klišé větou. Co však oni považovali za řeči vedené při sexu, on myslel doopravdy. Jejich krev byla jeho jedinou stravou, jen díky ní přežíval. Kousnutí do krku ani nepocítili.