Omlouvám se, ale na drama moc nejsem, pokud nepočítáte rvaní vlasů na pokusy něco napsat.:-)
Paní učitelka nás s ustaranou tváří pustila ze školy dřív. Máme si pospíšit, abychom se my děti z Bullerbynu dostaly v pořádku domů. Obloha se černala, schylovalo se k pořádné bouřce.
Zvedl se veliký vítr. Nemohli jsme běžet, ani jít vzpřímeně. Chytili jsme se pevně za ruce. Přísahám, že bych uletěla, kdyby mě z jedné strany nedržela Britta a z druhé Bosse. Křičeli jsme do větru, ale vůbec jsme se neslyšeli. Schovali jsme se za kamenný plot, po kterém obvykle chodíváme domů. Začala jsem natahovat. My se snad domů nedostaneme. Ale Lasse zavelel: „Jde se k ševci!“ A šlo se.
Jelikož ještě pořád nemám představu co s Alfasavcem, chtělo by se mi udělat dovětek:
... protože my děti z Bullerbynu vždycky děláme to, co Lasse řekne, jako všechny naše ovce chodí za beranem, tak my posloucháme Lasse. On je náš alfasavec. :D
Ale zdá se, že tak lehce z toho nevyváznu.:D Jdu přemýšlet dál...
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Drabble bohužel neuznáno,
KaTužka
Žádné bohužel!
Justinka
Žádné bohužel!
To je moje zcela a úplně moje chyba. Pospíchala jsem a přečetla jen nadpis tématu. A jak jsem naprosto zblblá matka, tak si neumím představit(téměř), větší drama než 6 dětiček ve větru. A tímto stylem to opravdu zadání nesplňuje ani v nejmenším.
Omlouvám se za přidělání práce a za ztrátu vašeho drahocenného času.
Snad to vyjde příště.:-)