Bacha na buchty

„Vildo, pojď si zahrát člobrdo.“ Nic, ticho, jako by ji vůbec neslyšel. Tilda rozpačitě přešlapuje ve dveřích.
„Nebo bysme mohli dát tu tvou střílečku,“ nabízí. Tuhle konzolovku bytostně nesnáší, ale Vilda ji hraje pekelně rád. Zvlášť když má parťáka. Tentokrát ale osvědčené lákadlo nezabere. Vilda ji dál ignoruje, nos zabořený do knihy. Znovu přešlápne a pak to zkusí jinak.
„Mám ještě celou čokošku, nedáš si?“ Vilda jen trhne rameny. Ne, že by neměl chuť na čokoládu, ale jestli si ségra myslí, že si ty sežrané buchty od babičky vyžehlí tak snadno, ukrutně se plete. Taková věc se jen tak neodpouští.