Fawkesův dar

Minerva se rozesmála a vysvobodila žalostně pískajícího Fawkese z Vánočního řetězu. Fénix se zatetelil a usadil se na katedru. Od noci na Astronomické věži ji nespustil z očí. Doprovázel ji, trylkoval, lísal se a dělal vylomeniny, hodné spíše nezvedeného štěněte než důstojného magického tvora.

Ve třídě se rozhostilo podezřelé ticho. Zvedla pohled a zarazila se. Všichni studenti druhého ročníku Nebelvír, Zmijozel na ni upírali šokované pohledy.

„Děje se něco?“ Povytáhla obočí. „No? Nehlaste se všichni.“

Opatrně se zvedla jedna ruka.

„Pane Davisi,“ vyzvala žáka.

„My totiž…“ Bezradně se rozhlédl po spolužácích. „To bylo poprvé, co jsme vás viděli se smát.“