Ještě, že mě má

"Panebože!"
"Co je?" Leknu se kamarádky, která sebou cukla.
"Ale nic."
"Nic? Tak proč nadskakuješ, jako když nám do stanu vlezl pavouk?"
"Nah... vidíš toho opilce u pultu?"
"Nedá se přehlédnout."
"To je on. Ten, o kterým jsem ti psala."
Zaostřím pohledem na kluka u baru.
"To je ale pavouk!" Procedím skrz zuby.
"Pavouk," ušklíbne se kamarádka, "spíš vůl."
"Kdepak, PAVOUK je to: Povedený Astronomický Velkolepý Obrovský Ultra Kretén."
Kamarádka se rozřehtá, div nepadne pod stůl.
Konečně se mi ji podařilo rozesmát, pomyslím si. "Hmm, jdu si to s ním vyřídit."
"Cože?!" Vysmátá se dosměje.
Kurážně vstávám od stolu.
"Neblbni!"