Drahá Claro.
Dvě slova opuštěně zářila inkoustovou černí a brk vznášející se nad listem papíru váhal. Kapitán Hopewell se hrbil nad stolkem ve světle lampy a marně se nutil přidat k oslovení několik dalších vět. O vyčerpávající cestě, o přestálých bouřích. O téhle bohem opuštěné zemi.
Zvedl pohled od papíru a zamžoural do tmy. Moře šumělo, jak kdesi v hlubinách neproniknutelné černi laškovaly vlnky s písčitou pláží. Kapitánovi se zazdálo, že rozeznává další zvuk; tiché, temné vrčení mísící se s šumem vody. Ale bylo to jenom moře.
Hopewell se s povzdechem sklonil zpátky k papíru.
Konečně jsme dopluli k cíli.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Neznám fandom, takže si jen
Wolviecat
Neznám fandom, takže si jen typnu: to nebylo jen moře, co?
Uvidíme :D
Eloren
Uvidíme :D
Líbí, váhající brk okamžitě
Faob
Líbí, váhající brk okamžitě vtáhl do scény, závěr je jen lehounce znepokojivý...
Díky za výbornou
Birute
Díky za výbornou atmosférickou připomínku série. Teď abych ji dočetla...
Krásná atmosféra... Je tou
Tenny
Krásná atmosféra... Je tou zemí austrálie? :)
Skoro :) Letos hodlám
Eloren
Skoro :) Letos hodlám zužitkovat zkušenosti z Papui, takže maličko na sever :)