Návrat domů

Byla jsem v Aldormě už dva roky. Za tu dobu se hodně stalo. Leoně v náručí spokojeně spala malá Abigail, Lucie s Michaelem pozorovali v kolébce svá dvojčata Patrika a Lenku, která se narodila sotva před týdnem a já si říkala, co mě tady ještě čeká, když veškeré problémy jsou vyřešeny.
V tom na mě promluvil Frundor.
„Už je čas jít. V tvém světě se nic nezměnilo, ty dva roky, které jsi byla tady, budou jen mžik tam u vás.“
„Já ještě nechci, tyhle přesuny musí mít přeci nějaký návod k použití,“ zoufala jsem a přála si naposled vidět Damiána.