Byl krásný podzim

fandom: originální
poznámka: raději 15+, ačkoliv myslím, že tam nejsou popisné scény. Jsem znechucena sama sebou, co jsem to dokázala vymyslet. Ale realita bývá občas krutá. Podobnost čistě (ne)náhodná.
*
Byl krásný podzim, venku ještě kvetly sedmikrásky, bylo brzo po poledni a sluníčko svítilo.
Šla domů ze školy, poslední část cesty sama. Byla už velká holka.
Chtěla utrhnout pár kytiček do vázičky, jen tak, mamince pro radost. Bylo jich tady hodně, velká sídliště byly daleko a kousek dál bylo spoustu zahrádek a na nich i hezčí kytičky, ale jí stačili ty malé bílé chudobky, obyčejné a přesto krásné.
Najednou ji zastínil nějaký stín.
Podívala se vzhůru, aby zjistila, co se stalo, a uviděla siluetu muže.
Nebála se, ale kdyby tušila, co se bude dít v dalších chvílích, asi by měla strach.
Dal ji ruku přes pusu, v té chvíli si uvědomila, že to není jen kolemjdoucí.
Chtěla křičet, ale neměla jak, a kdo ví, jestli tu byl někdo, kdo by ji slyšel.
Netušila, co po ní bude chtít.
V aktovce byl její mobil, může mu ho dát, když ji pustí.
Hlavou běželo spoustu nápadů, co říkat, pokud dostane možnost mluvit.
Už tu možnost nedostala.
Nejprve ji dal do pusy kus hadru. Vypadalo to, že je připravený.
Potom ji začal svlékat.
Kroutila se, očima prosila, aby toho nechal.
Poté se svlékl i on.
Bolelo to.
Doufala, že to brzo skončí.
Skončilo.