Býti katem?

Vteřiny odtikávají, ale Veronika má pocit, jako by se čas zastavil. Viktor jí visí na rtech, oči má plné strachu, bezmoci a prosby. Ne viny. Viny nikdy.
Česťa jí stiskne ruku. Stočí k němu pohled. Utrápený. A v něm jedinou otázku.
"Budeš v pořádku, Veroniko. Možná ne hned, ale budeš. Ať už budoucnost přinese cokoliv."
Karl se k ní nakloní. Nejdříve mu nerozumí, pak ale jeho tichá naléhavá slova začnou dávat smysl.
"Démoni nikdy nehrají fér. Chce jeho duši, vždycky ji chtěl, vždy ji bude chtít. Vezme si ji, ať odpovíš jakkoliv. Ale když řekneš ano, zatratíš i tu svoji."