Psáno jednou rukou. Inspirace přišla právě když na mně usnulo dítě.
Jednou jsem čekala na Damiána ve stájích a zálibně si prohlížela krásného, plnokrevného koně. Úplně mi učaroval. Přiblížila jsem se k němu, abych ho pohladila, když se ozvalo zakašlání.
"To bych nedělal. Kouše. Dej si na něj pozor," varoval mě Damián.
"Když on je tak krásný,"odvětila jsem ještě omámená koníkovýma očima.
"Ano, je krásný, ale ještě potřebuje pořádný výcvik," dodal Damián.
Po chvíli mi přivedl osedlanou kobylku Bouři.
"Chtěla ses projet, že?"
"Přemýšlela jsem nad tím. Potřebovala bych si vyčistit hlavu."
"Dneska s tebou nemůžu, čeká mě spousta práce. Ale řekl jsem Jackovi, aby tě doprovodil, ať se neztratíš."
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit