Neopatrný čmuchal

Z hospody je slyšet hlasitý zpěv. Galové se po pár korbelích piva pustili do národních písní.
Přes ulici se mihne stín a splyne s temnotou u zdi.
Na dvoře zafrká Královna.
Stín vystrčí nos a zkoumá nehlídaný vozík, který odpovídá popisu.
Opouští úkryt a plíží se vpřed, když se dveře na dvůr rozevřou dokořán.
„Už jsi měl dost, Obelixi! Jdeme!“ snaží se malý Gal vystrčit svého obtloustlého kamaráda.
Špeh, vyslaný samotným výběrčím daní, bleskurychle odcupitá a dřepne si za kompost... A vletí zadkem přímo do bodláčí.
Dvorem se rozlehne nelidský výkřik.
„Co to bylo?“
„Určitě ne Říman,“ usuzuje plačtivě Obelix.