K obrazu svému

Než přišli, měl jsem představy. Jací budou, jak je vychovám. Jak ke mně budou vzhlížet.
Tak úplně se nenaplnily.
Od začátku to s nimi bylo těžké.
Neposlouchali dobře míněné rady, přehlíželi zákazy.
Prali se mezi sebou, odmlouvali mi, dělali hlouposti.
Ale já taky udělal pár chyb.
A tak jsme se učili navzájem a rostli spolu.
A já se musel naučit být tichou oporou a nezasahovat.
Bylo těžké dívat se, jak dělají chyby. Čekat, až se je sami naučí odčinit.
Dokázat brát lidi takové, jací jsou. Takové, jaké jsem je stvořil.
Je to těžké, ale přesto jsem šestého dne nikdy nelitoval.