Neobvyklý zachránce

tak trochu BJB (Bezva Jednoduše Boží) z roku 1523
Přes zamrzlou řeku kráčelo bílé vlče. Našlapovalo tlapičkami ve sněhu, drápky zarývalo do ledu. Vypadalo to, že se bez obtíží opravdu dostane na druhou stranu. Nedostalo.
Led uprostřed řeky nebyl dost tlustý, aby udržel váhu odrostlého štěněte. S přidušeným zakňučením se vlče propadlo do vody, snažilo se vyškrábat zpátky, ale jen lámalo další kusy ledu pod sebe. Z posledních sil se zaseklo drápy za největší kru a doufalo v zázrak.
Z nebe se snesl obří pták. Turul. Popadl štěně do pařátů a odnesl ho na břeh. Tam se proměnil v muže a vytahal vlkodlaka za ucho.
„To bylo naposledy, Andrási!“