Mrtví můžou, živí musí
tiše trávit tyhle hnusy.
Školní jídelna je darda,
pomyslel si tuhle Jarda.
To není jak od maminky,
kus domácí debrecínky,
kváskový chléb k tomu,
nosil vždycky z domu.
Každé ráno čerstvé mlíčko
a z něj dobré kakajíčko.
Peřinu mu odestele,
snídaně až do postele.
Z talíře se smajlík směje,
mléko tak akorát hřeje.
Máma si ho rozmazluje,
vaří, peče, nakupuje.
Též místo budíku,
z lůžka jej tahá,
každý den po ránu
matička drahá.
"Vstávej honem, škola volá,
rychle vyskoč, hola, hola!
Musíš tam být včas,
neusínej zas!
Jít příkladem, to bys měl!
Vstávej, vždyť jsi učitel!"
Podotýkám, že jakékoli podobnosti jsou čistě náhodné a naše školní kuchyně je ta nejlepší na světě :-)
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
hihi
neviathiel
hihi
:-)
Skřítě
zapomněla jsem dodat, moje běžná realita... muž "skoromamánek" a já ranní "neradovstávajík", akorát mě teda z postele nenutí maminka, ale elektronický kohout, kterého párkrát zaženu, aby po pěti minutách kokrhal opět a po dalších pěti znovu a znovu než konečně vylezu :-)
Takového plavajzníka mám doma
neviathiel
Takového plavajzníka mám doma taky! Jen má devítiminutovou periodu.
To je moc, to bych do té práce nedošla :-)
Skřítě
i když... můžu to čistě experimentálně zkusit :-D
:) bezva
Tora
:) bezva
Těší mě
Skřítě
tvůj kočičí úsměv :-)
To je vážně děsivé,
Esclarte
To je vážně děsivé,
neboť krutě pravdivé.
Chudák už má dávno dost,
nikdy tomu neodrost...
hůř je na tom než ti žáci,
neboť se tam pořád vrací
(občas potom možná zvrací...)
Ke zvracení jsem ještě nedospěla
Skřítě
naštěstí :-)