Století Ančovičky

Dva muži se plížili temnou chodbou, když tu jeden z nich hekl a sesul se k zemi. Jeho společník se otočil a namířil opakovací kuši na sira Elánia, který se vynořil ze stínu.
Místo výstřelu se ale přidal k prvnímu muži, jak ho vévoda Elánius praštil policejním obuškem po zátylku.
"Toto je zbraň civilizovanější doby," prohlásil tónem starého muže, který si na novinky zvyká jen nerad, a zamával obuškem svému synovi před obličejem.
Pak ale zastrčil obušek za opasek a zvedl upuštěnou kuši, v očích mu zle zasvítilo: "Máme ovšem století Ančovičky, nikdo nemůže říct, že bych se vyhýbal novotám."