Emoce na 11 způsobů :)

Peggy Tail, protože PROTO, protože si to zaslouží a protože mě napřed rozesmála-
Kule školní, a pak prozměnu krásně dojala- Sníh na jihu :)
Tora, číča a ještě jednou číča, mě téměř pokaždé rozesmála vším, co napsala, většinou o kočkách a s humorem- Krátký proces, i když jednou mě náhle překvapila, dojala a rozplakala ;) To, o čem jsem vždycky snila
A rozplakala mě i neviathiel a její potkaní Čekání... Ještě že to dobře dopadlo! :)
Moc mi nepomohla ani Terda, když napsala Nechej je jít....
Zabolelo. Ale bylo to krásné! ;)
Ještě že je tu Solast a jeho Duben! Tahle stoslůvka dokonale vystihuje realitu, připomněla mi ,,můj duben" před maturitou, který byl úplně stejný, a tak není divu, že jsem se po přečtení ještě hodně dlouho smála :D
Jaké nejrůznější pocity a myšlenky může přinášet dospělost, nádherně vystihuje Kumiko ve svém Vanitas vanitatum. Při čtení mě až zamrazilo, jak moc reálné to je...
Zamrazilo mě i při čtení Sentimentální od Amaranty. Tak smutné, a přitom tak nádherná atmosféra...
Dojetí, ale i jistou naději, mi přineslo Možná od Azereth. :)
A konečně Owes a jeho Severus Snape, kterého jsem si po tolika letech právě díky Owsovi snad dokonce i oblíbila? :D A za to děkuji! ;) Nicméně, nad tímto jsem opět slzela... Odlétlo dětství s posledním motýlem ;)