Oči k vidění, uši k slyšení

"Zůstaneme jen kamarádi, ju?" vyprostila se z objetí.
Nepochopitelně. Po všem, co dnes spolu.
"Nechci ti ublížit, víš?"
Nevěděl, nechápal, nevšiml rosy v očích.
"To je ham-ham pahorek," olízl rty Marcel. "Užs prošťouch komín?"
"S takovou netýkavkou? Nikdy!"
"Nekecej, babo! Se moc mažeš! To je furt já ti nevím! a máš mě rád?, ale chtěj to jak prase drbání, to si piš!"
Tak pravil trofejista.
Ví víc než bezvrzák.
Počkali po večerním kroužku.
"Kluci, neblbněte, prosím vás!"
Udeřili, srazili, šel první. Cítil chroust a ham, spousta krve, ale ne její.
"Vem si ji!" zachroptěl přes bolest, aby nebyl sám, vůl.