Pád do štěstí

Má drahá, od chvíle co znám tě balancuji nad propastí lásky,
jestli zahučím tam dřív či pozděj, přátelé už berou sázky.
Chechtaš se mi na mou věru, jak ten škodolibý smíšek, 
asi baví tě jak blekotám, že mám závrať z výšek.
Celý svět se se mnou houpe, při tom točí se mi hlava,
v přítomnosti žen se to prý často mladým mužům stává.
Zamrkáš a usměješ se, já už přesně vím co cítím,
ochotně a s lehkým srdcem se do propasti řítím.
A tak letím volným pádem, nekoukám se kolem,
vím že s otevřenou náručí lásko čekáš na mě dole.