Naděje

Popelko, zameť na dvoře!
To nevidíš, že tu překážíš, ty jedna špindíro ušmudlaná?!
Běž radši pomoct do kuchyně.
No tak, nemotej se tady!
Ty nešiko jedna, kvůli tobě jsem rozbila talíř!
Jdi vyčistit krb. Jak vám to spolu ale sluší! Každý k tomu svému, Popelka k popelu.
Raději se někam schovej, jsi pěkně ušmouraná. Budeme mít návštěvu, ještě by se tě lekla.
Popelko, podej mi…!
Ukliď…!
Přines…!
Pojď sem!
Běž pryč!
Možná by se mohlo zdát, že mi brzy musí dojít síla. Ale mám něco, o čem nikdo neví. Mám naději. Mám ještě dva oříšky, které mohu sevřít v dlani.
A/N: Perpetuum mobile neexistuje. Ani to lidské.