Vyhlášení války

Nikdo přesně netušil, kdy ta válka začala. Jejich svět neměřil čas. Smrti i Andělé mohli v jednom okamžiku být v Pompejích a v druhém se procházet po Zemi zničené atomovou válkou.
Začalo to stejně jako každé války - jako všechny katastrofy, ze kterých se jedna jediná Smrt nepoučila.
Zabila.
Vrazila dýku do hrudi Nejvyššího Anděla, recepčního Osudu. Zabodla mu tam ledový kov a vrtala s ním tak dlouho, až se hruď proměnila v drobounké kousíčky rudého masa.
A Andělé se připravili k odvetě.
Jenže zjistili, že na rozdíl od nich Smrti nejsou levná kořist.
Protože nikdo nikdy nezjistil, jak zabít Smrt.