Musím to vědět

Vyhnula se padajícím kamenům a jedovatým šípům, přeručkovala nad mořem masožravých brouků a vyluštila tucet šifer. Pak se před ní konečně otevřela prostorná místnost osvětlená loučemi. Nad kruhovým oltářem levitovalo Vidoucí oko. Znechuceně se ušklíbla.
„Honosný název pro něco co je jen velká oslizlá oční bulva s nervem,“ zamumlala.
Já jsem Vidoucí oko, ozvalo se jí v hlavě. Znám vše co bylo, co jest i co-“
Rázným krokem přešla k oltáři a popadla bulvu za nerv.
„Nepokoušej mou trpělivost,“ ucedila nebezpečně. „Je skoro půlnoc, už to dýl nevydržím! Takže ty mi teď hezky vyklopíš, jaké je téma na zítřejší drabble.“