Co si budeme povídat, chtěla jsem vybrat When you call me, ale to mezitím dostalo tolik krásných ohlasů, že už ho nechci připomínat. Snad aby se neohrálo.
Ale Narnii výběr upřít stejně nemůžu. Takže trochu toho šedého (doslova) relativismu, který mi v jejich světě vadí méně a méně.
Slyším je, jak se pošklebují.
Prašiví psi. Smradlavé tlamy. Masožravky. Ano, tak nám říkají.
Už pro ně nejsme ani šelmy. Jsme příštipkáři, žereme drobky, žrali bychom i vlastní blechy, kdybychom je uměli chytit, říkají.
Ach, jak lžou.
Za co bychom se měli stydět?
Snad za to, že následujeme svou přirozenost?
Že obdivujeme sílu?
Že následujeme toho, kdo vládne?
Že sloužíme, abychom měli podíl na moci?
Že zabíjíme na rozkaz?
Že otročíme jen pro ten pocit výlučnosti?
Ne! My se nemáme za co stydět!
Tak proč mám pořád pocit, že mají pravdu? Řekni.
Proč mám pocit, že jsme všechno ztratili, Maugrime?
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
I napodruhé stejně výborné.
Azereth
I napodruhé stejně výborné. Káč.
Díky. :)
Lee
Díky. :)
Kingdom Come
Doktor
Ahoj Lee, najdi si na youtube Kingdom Come (tribute to 9/11 firemen) od Judy Collins, teď to poslouchám a nějak mě napadlo, že by se Ti to mohlo líbit
Ahoj Doktore, všimla jsem si
Lee
Ahoj Doktore, všimla jsem si tvé zprávy až teď, (trochu pozdě, hádám) ale stejně ti musím napsat, že píseň se mi moc líbila. Děkuji za ni. :)