Vzpomínky

Vlastně jsem nikdy nic nenapsal. Všechno se to stalo tak, že mě můj přítel psycholog seznámil s jedním zajímavým mužem. Působil docela obyčejně. Muž ve středních letech, dlouhovlasý, tmavovlasý a pracující v antikvariátu. Zdály se mu velmi zvláštní sny, on je nazýval vzpomínkami. Připomínaly mi hrdinské eposy, které jsem miloval. Zapisoval jsem si je, hodily se mi jako kulisy k mé zálibě ve vytváření nových jazyků. Sepsal jsem takto příběhy o bozích, lásce, neporušitelné přísaze a válkách, pak jsem to vydal a nazvali to novým literárním žánrem, který začalo psát mnoho dalších autorů. A přesto jsem vlastně nic svého nevytvořil.