„Zase verbují,“ řekla Markéta, „pruská armáda táhne do Čech. Jak tě znám, Janku, zase neodoláš válečné vřavě.“
„Jsem žoldák, moje milá. Neumím nic jiného než se ohánět mečem a zabíjet. Vzpomeň si, kde jsme se my dva poznali. Na bojišti. Já žoldák, ty markytánka. A můj žold nám vydělal i na chalupu. Tak nevyčítej.“
„Nevyčítám. Jsem ráda, že se vždycky vrátíš živý. Jak to vůbec dokážeš?“
„To je kouzlo té tarokové třináctky, kterou mám pořád u sebe. Dvanáct životů je v ní zakleto, potřinácté se nad tebou už jenom rozezní zvony. Ale neboj, ještě jich zbylo dost pro tuhle válku.“
Inspirováno písničkou Třináctka od skupiny Klíč
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit