Proradné ženské stvoření

*byt novomanželů*
Muž (přiopile): Kdepak ty lásko hnízdo máš? Skrýš a zázemí?
Žena (vyskočí z postele): Sakra, Hugo, vstávej!
Hugo (ospale): Co je voe?
Muž (přichází do pokoje hříchů, falešně zpívá):
Cožpak tu dělá ten zvláštní chlapík?
Toť moje postel, moje žena!
No ovšem, to je cizoložník!
A spí s mou chotí – ta hyena!
Žena (červená se): To není tak, jak to vypadá…
Hugo (stále dezorientován): A jak to teda je?
*Muž pokulhává jejich směrem, začíná se hystericky smát*
Hugo (zmateně): V poho?
Žena (začne plakat): Ne, to není ani v té nejmenší pohodě!
Muž (začne zkoušet air, en l‘, padá na zem): Ty mě podvádíš, je to pravda?
Žena (vyskočí a odpiruetuje si to ke svému muži):
Drahý, prosím, nemusí to tak být,
já miluju tebe, to on mě přinutil.
Prosím, já klidně nechám ho jít,
Jen když bys mi, prosím, odpustil.
Hugo (ještě zmateněji): Já tě přinutil?
Muž: Takže jste spolu… to? (rukama naznačí pohyb kolem boků)
Hugo a žena (ve stejné chvíli): Ano! Ne!
Muž (začne se hystericky smát): Chlapče, pojď sem. (ukáže na Huga)
*Hugo, stále se neorientující v čase a prostoru, poslušně přiběhne*
Muž (šeptá Hugovi): Pravda je jako ženská, protože je krásná, ne praktická.