Jak Pravda a Láska (skoro) zvítězily nad Lží a Nenávistí. Scénář.

Zpěvohra na školní besídku k výročí Sametové revoluce.
Scénář, režie: P. Huml
Obsazení: žáci II. stupně
LÁSKA: „Pohlédni na mě maličko,
jak zářím jako sluníčko!
Pro každého jen úsměv mám,
staré i mladé dojímám.“
SBOR: „Slyšte jak píseň její zní,
jest veskrze
pozitivní!“
NENÁVIST: „Zlobu šířím do všech stran,
jak já se mám, ach jak se mám!
Všecičko hezké rozmetám,
jak já se mám, ach jak se mám!“
SBOR: „Slyšte jak píseň její zní,
jest veskrze
negativní!“
PRAVDA: „Já jsem pravda odvěká.
Osvěcuji člověka
Kdo mě má, tak ten ať se Lži
pranic neleká.“
SBOR: „Slyšte jak píseň její zní,
jest veskrze
pozitivní!“
LEŽ: „Možná nemám Pravdy krásu,
nekoupu se ve slunci jasu,
jenže když po mně sáhneš
určitě dál to dotáhneš!“
SBOR: „Slyšte jak píseň její zní,
jest veskrze
negativní!“
Taneční vložka: PRAVDA tančí s LÁSKOU, LEŽ s NENÁVISTÍ. SBOR kolem nich. Tanec přeroste v boj, síly jsou vyrovnané, pak se celý SBOR přidá na stranu PRAVDY a LÁSKY.
LEŽ a NENÁVIST zdánlivě umírají, ostatní odcházejí.
LEŽ a NENÁVIST: „Své hnusné hlavy zvedáme,
však my se jen tak nedáme!
Síly ještě máme dost,
my ovládneme budoucnost!“
Poznámka autora: Radši vyhodit ty spratky z devítky a zkusit to s mladšíma.