Srdce moje

Srdce moje, jsi měkké a oblé. Chvěješ se. Jako list ve větru.
Jsi vřelé a zvoucí. Jako otevřená náruč.
Jenže, kdo chce přežít, musí zapřít sám sebe, musí se zatvrdit.
A ty chceš přežít, srdce moje, věř mi, protože smrt bolí.
Drž pevně boky. Je třeba chránit je. Nepřítel lstivě se plíží ve stínech, připraven útočit.
Zpevni si hřbet. Jen tak k unesení bude, co k unesení není. Nechceš se přece, pod tíhou světa, zastavit.
Ale nejpevnější musíš držet střed. Střez se srdce moje. Ten, koho do svého středu pustíš, dokáže ranit tak, že se ta bolest ani vypovědět nedá.