Ztracená hůlka

Je patnáct minut po půlnoci. Bezmračná noc. Minerva usíná. Převaluje se v posteli. Venku vřeští kočky a ona jim rozumí.
Je osm hodin, patnáct minut. Nádherné ráno. Itó si prohlíží dlouhý, vyřezávaný klacík. Když s ním švihne, jiskří. Snaží se jej zlomit, aby zjistil, jak to udělátko funguje. Nevnímá výkřiky ženy, která k němu běží.
Minervě proběhne mráz po zádech. Vyskočí k oknu a hledá útočníky.
Motor letadla. Itó i žena se podívají na oblohu.
Je třicet minut po půlnoci. Minerva si lehá, zavírá oči.
Je osm hodin, třicet minut. Itó nemá oči.
Je šestého srpna, svět se nepatrně otřásl.