Veřejné tajemství

Kirk byl pyšný na to, že o jejich tajemství nikdo neví. Užíval si kradmých pohledů směrem k vědeckému stanovišti, kde se ke skenu skláněl jeho první důstojník. To byl panečku výhled!
A když se mu zachtělo –
„Pane Spocku, pojďte se mnou!“ a zavedl ho do své kajuty. Z turbovýtahu se občas ozval jeho potměšilý smích. „Oni vůbec nic netuší!“
Spock na to většinou odpovídal stoickým pohledem, který říkal, to je tak nelogické a iracionální, ale nahlas Vulkánec neřekl nic. Jen se konečky prstů dotkl Jimovy ruky.
Čechov se podíval na Hikara. Oba se rozesmáli.
„Myslí si, že to nevidíme, co?“