Starý hvozd

AN: BJB
Já hned říkal, že tudy nemáme jezdit, ale oni nedali pokoj. Prý zkratka.
„Ale co, žádný Bral z boje neutíká,“ povídám si a vyrazím vpřed.
No, řeknu vám, v Hvozdu to není nic moc – černé stromy, co mají černé myšlenky, takový má jeden z toho lesa pocit. Ale cesta probíhala celkem v pohodě, tedy až na drobný incident s tou akční vrbou. Dědek Vrbák! Hnusák je to.
I když padla mlha, pořád to bylo dobrý. „Sleduj stále zadek poníka před sebou,“ říkám si. Jenže pak po mně hrábla ta studená pazoura Mohylového ducha, a to tedy byla rána pod pás.