Měl za sebou dnešní poslední pitvu. Úklid pitevny mu dnes trval neobvykle dlouho. Mohla za to silná migréna, která se začala hlásit o slovo.
S povzdechem uklidil poslední náčiní a poté se narovnal. Zrak mu padl na kovový stůl. Vypadal tak lákavě. Chlad mu vždycky pomáhal zbavit se bolesti. Neváhal ani vteřinu a hned si na stůl lehl. Kýžený efekt se ale nedostavil. Hlava nadále třeštila.
Smrt. Smrt. Smrt. Rezonovalo mu hlavou s každým přívalem bolesti.
Ano, jak moc by si přál nalézt na pitevním stole smrt. Alespoň by se zbavil té neskonalé bolesti a měl by svatý klid. Snad.
AN: A já si jdu najít svůj pitevní stůl, na kterém bych se zchladila...
Čt, 2011-04-07 01:04 — Lejdynka
Tohle mi děsně připomíná
Tohle mi děsně připomíná hororové povídky Hedy Bartíkové, neznáš náhodou?
Líbilo, rezonování smrti fakt rezonovalo.
Čt, 2011-04-07 17:25 — Eillen
Přiznám se, že neznám
Přiznám se, že neznám. Asi si budu muset doplnit vzdělání :)
Jsem ráda, že se ti to líbilo. Asi začnu psát s migrénou. Docela mi to s ní jde. Jen ten optimismus je někde na dovolené :D
Čt, 2011-04-07 18:53 — Profesor
Kytičky a hvězdičky, já mám
Kytičky a hvězdičky, já mám migrénu na střídačku celý tento týden. A preparování mi nepřidalo...
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit