Třpytivá móda

"Oh, Spiku, myslíš, že bys mohl pohlídat můj nový výtvor, než se vrátím?" Rarity zamrkala a věnovala mu sladký úsměv.
"Jistě, Rarity," přikývl, oči přišpendlené k šatům.
Sotva za ní zaklaply dveře, jeho ruka se natáhla po jednom z drahých kamenů na nich.
"Slyším tě, můj drahý zákusečku," téměř předl.
Pak potřásl hlavou: "Ne, Spiku, nesmíš Rarity zničit její šaty!"
"Vezmu si jen jeden, tenhle malý, co mě volá," dohadoval se sám se sebou.
"Víš, že to i tak pozná. Už nikdy ti nebude věřit!"
"Copak neslyšíš jak mluví ten safír?" sliny mu stékaly na podlahu.
Nakonec se však ovládl.