Ten pocit se strašně těžko popisoval. Začínalo to podivným tlakem někde v okolí žaludku a s každým přibývajícím zeleným lístečkem to sílilo. A když bylo jaro v rozpuku, nemohl tomu sladkému volání už nikdo odolat. Cítil, jak se mu nos plní všemi vůněmi a jak se celou jeho bytostí rozlévá radost a tak poslechl volání přírody a zpíval z plných plic.
A pak ho něco praštilo.
Kanibal měl přesnou mušku a tentokráte se mu podařilo sejmou kočkodlaka botou z plotu hned na poprvé. Nastalo ticho.
"Konečně," zavrčel kanibal a vydal se k posteli, "Kočky pitomé. Už aby byla zase zima."
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit