Tichá dohoda

„Přísahej mi, že mne poslechneš,“ trochu se usmál a políbil svého společníka na rty. „Tobě jedinému mohu tento úkol svěřit.“
„Ale to nemohu,“ slzy mu už stékaly po tvářích.
„Musíš,“ odpověděl Ježíš, aniž by cokoli dalšího dodával. Věděl, že mu porozumí.
***
"Zrádce!" křičeli na něj, a kdyby s nimi nebyl Ježíš, který jim v tom zabránil, ztloukli by ho. Možná dokonce zabili.
Nedivil se.
Věděl, že se nemůže hájit. Neuvěřili by mu.
A i kdyby, slíbil, že všechny nechá věřit, že je vinen.
On totiž musel být. On byl.
Vzal si provaz a odešel. S touhle pravdou nemohl dál žít.