Věčná říše

Říše je věčná. To se učíme od malička - asi abychom vstřebali fakt, že nemá smysl se vzpírat, protože Říše vždycky přetrvá. Nemáme se špatně. Všichni máme co jíst, co oblékat, kde spát. Každý má své místo.
Ale občas se mi zdá, že se mé místo zmenšuje. Jako bych se pomalu, ale jistě dusil.
Říká se, že opustit Říši můžeš jenom jednou cestou - naložený v pohřebáku. Ale já to zkusím. Nevím, kde přesně jsou hranice, ale utíkám, co mi síly stačí... a pak už mi nestačí.
Říše je nejen věčná, ale očividně i nekonečná.
Nakonec ji přecejen opustím. Už se nevrátím.