Když byla bedna s příborníkem pečlivě složena na zem ve vstupní hale domu, muž uvnitř se pousmál. O žádný příborník se samozřejmě nejednalo, ale nikdo nezapochyboval ani na okamžik.
Dnes večer vyrazí Barlow na lov a bude lovit lidi. Ó, jak se na tu chvíli těšil.
Na to tiché plížení ve stínu a pak náhlé zjevení přímo před obětí. Nezabíjel zezadu, ó ne. Následoval krátký rozhovor, zdvořilosti bylo třeba učinit zadost. Klidná, zdvořilá slova a v pozadí zrychlující se bušení srdce, zatajovaný dech. A pak...
Je nutné uznat, že mezi všemi myslitelnými dietami patřila ta Barlowova k těm vůbec nejpodivnějším.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit