Bleh

„Ug og?“ škrábala se na hlavě zarostlá příšera a ukazovala někam do dáli prstem s dlouhým drápem. Sněhová vánice zuřila jak nevyspalá tchýně a přes poryvy větru nebylo téměř slyšet vlastního slova.
„Up pff!“ odpověděla druhá s výrazně feminnějšími rysy, než měla prvá a protočila panenky. Sníh jim sahal až ke kolenům a brzy se snese tma. Ve směru, kterým ukazoval sněžný muž prstem, se objevilo několik barevných šmouh.
„Mun g,“ chytla ho sněžná žena za ruku a začala tahat pryč. Neměla ty lysé opice ráda. Sněžný člověk se z nich ani nenají a mají ošklivou, barevnou slupku na povrchu.