O rytíři, princezně a draku

Překonal pouště i stepi na koni rychlejším než vítr.
Vypořádal se s tříhlavým drakem. Jedna tlama chrlila oheň, druhá puch a třetí plivala jedovaté sliny.
Ukázal jí vysušené jazyky. Ani nemusel, věřila mu na slovo.
Prý sloužil na královském dvoře, kde šlechtici jezdili na koních v kruhu a trefovali se kopím doprostřed.
„Dědo, já chci taky!“
Oblékl princezně růžové šaty, kolem krku zavěsil náhrdelník téměř pravých perel.
Orchestrion vyhrával a terč tam byl.
Křečovitě se držela koňské hřívy a nožky, co ještě nedosáhly do třmenů, kopaly koníka do boků.
Udělal by pro ni všechno.
Jen přivolat svého syna zpátky nedokázal.