Neznámosti

"Bernadon? Neměla jsi náhodou ještě nedávno plnou hlavu Rémina?"
"To je pryč," ušklíbla se kamarádka.
"Nech mě hádat: koukáte po něm všechny?"
"A je na tom něco špatně? Tobě se zas líbí nevím kolik chlapců najednou!"
"Že se mi líbí neznamená, že je chci domů!"
"Ty se nechceš vdávat?"
"Zrovna dvakrát ne," pokrčila rameny Biatris. "Rozhodně si nepotřebuji dělat naděje osmkrát do roka."

Hýčkala si svoje pochybnosti. Byly doby, kdy se viděla ve šlépějích babičky a tety, ovšem bez jistoty přesvědčení. Hledala se.

Příští léto prochodila s Izarnem podél řeky. Nemusela váhat, když ji pozval poprvé.
Catarina se jí smála.