Myší moudrost

Zatímco venku se pomalu ale jistě formovalo Impérium, v enklávě na Miu Leptonis IV panovalo zasmušilé ticho. Všichni věděli, že neměli jinou možnost než se uklidit, ale zároveň si vyčítali, že aspoň něco přeci jen nezkusili. Nálada tedy nebyla nic moc a na jedné snídani si toho všiml i Šedý Šum.
„Nezoufejte,“ spustil ten nevelký a věkem dost sešlý hlodavec, „již narodil se druhý z rodu těch, co venčí hvězdy, a věčně v poušti nebude. Když vytrváte, vyroste a zlo k prozření přemluví.“
Velmistr na něj hodil deku, tentokrát však podstatně něžněji než obvykle, protože optimističtější zprávu už dlouho neslyšeli.