Doma nám visí obraz. Jeho svěží zelené tóny a světlo zachycené impresionistickým okem se líbí nám všem. Ačkoliv zobrazuje osamělý strom, samota z něj rozhodně nečiší. Naopak, když je smutno, stačí zvednout hlavu a na okamžik se přenést do jeho stínu na šťavnatě zelenou louku.
Ledňáčkovi se obraz zalíbil natolik, až mě poprosil, jestli bychom tam mohli zajet. Některá dětská přání jsou možná nesplnitelná, ale tohle mezi ně náhodou nepatří.
Vím, kde jemná ženská ruka ten obraz malovala, a učinil jsem slib.
Dnes jsem jej Ledňáčkovi splnil.
Chvíli to trvalo, ale našli jsme ho.
Byl zelený přesně jako na obraze.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
*hormony útočí* Kník <3
Kleio
*hormony útočí*
Kník <3
:-)
Nathanel
:-)
Krásné. Měli jsme také kdysi
Tora
Krásné. Měli jsme také kdysi doma obraz s loukou a velkým stromem... kdoví, kam zmizel
Třeba jednou někde vytane. :-
Nathanel
Třeba jednou někde vytane. :-)
:-) To je krása.
strigga
:-) To je krása.
Děkuji moc!
Nathanel
Děkuji moc!
awww, to je krásný!
Zuzka
awww, to je krásný!
Díky Ti!
Nathanel
Díky Ti!
Tak to je krásné. Celé, a
Esclarte
Tak to je krásné. Celé, a ještě to, že bylo možné se na něj opravdu podívat.
Celé je to ještě umocněné tím
Nathanel
Celé je to ještě umocněné tím, že ten strom jsem dostal darem od rodičů do prvního samostatného bydlení.