Básníci a přeludy

„Představ si, Geralt dokáže zabít chiméru! Tři hlavy, křídla jako netopýr, ocas jak lodní lano! A já to celé zhudebnil ve strhující baladě,“ chvástá se Marigold.
„Chiméra… Vidina, která svádí poetickou mysl do propasti touhy. Přelud nedostižného ideálu. Angelika a její láska ke mně…“ zasní se básník Špína.
„Myslím, že jsi to nepochopil,“ ušklíbl se Marigold. „Ta přeludná chiméra mi málem ukousla hlavu.“
„Angelika umí vystrčit zoubky, pravda. Ale tak nebezpečná není…“
„Chiméry mého světa smrdí a zabíjí! Jedině zaklínači je dokáží zlikvidovat. Jenže zaklínačů ubývá…“
„Tvoje chiméra žere lidi. Moje chiméra žere duši. To je vlastně horší…“ povzdychne si.