Dnes konečně měníme dekorace!
Tetička, Alexandr a Nora seděli v salónu. Rokovali.
„Judita ji tady nesnese, to je bohužel fakt,“ povzdechl si Alexandr. Obě dvě byly jako jeho dcery. „Snad se brzy usmíří, ale…“
„Co se dá dělat,“ utnula nářek Beatrix. „Nastěhuju se ke Sternbachovým a dohlédnu na ni.“
„Myslíte, že je to ještě potřeba?“
Tento pokus o odlehčení tíživosti chvíle se setkal s nepochopením.
„Toto není čas na žerty,“ odsekla tetička. „Zrovna vy dva byste si z celé té… nepříjemnosti měli vzít příklad. Víte dobře, s kým se stýká Juditka?“
Alexandr se pousmál. „Bezpečnější známost bychom si pro ni asi ani nemohli přát.“
Tak v tomhle směru asi ne.
Esclarte
Tak v tomhle směru asi ne. Tohle mě už jednou napadlo u příběhu o jedné nesnesitelné nezvladatelné puberťačce, že když se dala dohromady s holkou, mohla si máma aspoň oddechnout.
Mohla by si ji tetička teda nastěhovat k sobě... chudák holka.
Já si zase myslím, že pro ni
Ancient Coffee
Já si zase myslím, že pro ni bude dobré spát ve vlastní posteli a tetu mít „jenom“ furt za zadkem, než být v podstatě v cizím prostředí.
To jo. Jenom mi nebylo jasný,
Esclarte
To jo. Jenom mi nebylo jasný, proč tam vlastně tetička má být, ale teď se ujasnilo, že rodiče zase odjedou za Willim, tak proto.
Tak naštěstí nebudou těhotné
Tenny
Tak naštěstí nebudou těhotné obě :D já pokus o odlehčení ocenila!
Cením si tvého ocenění! :)
Ancient Coffee
Cením si tvého ocenění! :)
Tak z toho aspoň nebude další
Saphira
Tak z toho aspoň nebude další nepříjemnost... nebo? :D
To ani nevím jak, se přiznám
Ancient Coffee
To ani nevím jak, se přiznám :D