Ze zálohy

Když vešla, oči všech byly na malé slečně, z které viděla jen záda a tmavé vlasy pod kloboukem s fialovou mašlí.
„Moc mrká. Na tom budeme muset zapracovat.“ Tyhle rady z minulého století…
„Trochu kulatá, n’est pas?“ neodpustil si Henri. Sepsula ho ostrým pohledem. Moc dobře věděla, že ho jeho poslední známost opustila kvůli řezníkovi s pořádným pupkem. A dobře udělala!
„Mlčení ti ale jde dokonale,“ odvedla pozornost na sebe a počkala, až se dívka otočí čelem k ní. Byla roztomilá, s velkýma tmavýma očima, pořád trochu dětská, i když oblečená jako dospělá žena. Usmála se na ni. „Mluvíš taky?“