Nahrazuju si téma č. 25 - Uhoď ho, nemá žádné kamarády.
Opět předem avizuji rytmické nesrovnalosti.
Sebenenávist a další hezké věci, téma budiž vám dostatečným varováním.
Krčí se maličký uzlíček
Bolestně vzlyká v koutě
Už dostal výchovný políček
A nad ním stojí soutě-
živá postava
Je, přesto není živá
Uzlíček se jí poddává
Co mu jiného zbývá
Neváhá kopnout si do mrtvoly
Důstojný kontrolor kvality
Nevadí, že ho to bolí
Vítej do tvrdé reality
Je vůbec někdo, kdo by ho měl rád?
Rozbitý, nedostatečný, sám
Příliš či málo, nikdy akorát
Záblesk lásky byl vždy jenom klam
Snad jednou dívka nalezne laskavost
Umlčí vnitřního kritika
Své bolavé Já vezme za ruku
Přijetí vystřídá nenávist a zlost
(Násilí k sobě se jí už netýká)
Nitro se rozezní v souzvuku
Ačkoli mi to počítadlo hlásí jako dvě slova, soutě - živý beru jako jedno slovo, jen rozdělené na dva řádky.
uf, to je síla, smutný a
Tora
uf, to je síla, smutný a nádherně napsaný
Je to truchlivé, ale tak
Esclarte
Je to truchlivé, ale tak nějak docela vtipně podané. Tak ať je nějaká naděje a tak vůbec.
A mně se ty rytmické
Esti Vera
A mně se ty rytmické nesrovnalosti líbí! Jinak už tradičně skvěle podáváš těžké téma.
Děkuju moc za milé komentáře
Evangelista biolog
Děkuju moc za milé komentáře <3