Poslední velký svého lidu

Narodil se v rezervaci. Mohl žít jako ostatní, v čekání na příjezd agenta s jeho planými sliby, ohnivou vodou, dary. Ale neklidný duch ho táhl do míst, která bývala jejich. Díval se, jak se mění, a s každým plotem, ohradou, značkovacím železem a ostruhou zarytou do půdy a jejích plodů umřel kus jeho duše.
Až prázdný ulehl na koleje, aby svoje tělo odevzdal příšeře, co plivá oheň, popel a prach a přijíždí každý den v hodině sovy.
Čekal marně.
Sám Ďábel přehodil tehdy výhybku a odklonil Mrtvej vlak. Protože pro děti Velkého Ducha nachystal peklo tady, v jejich bezplodém žití.