Být, či nebýt... vyhrabán

„Být, či nebýt, toť otázka!“

„Ehm… hele, kámo…“

„Je důstojnější zapřít se a snášet surovost osudu a jeho rány, anebo se vzepřít moři trápení a skoncovat to navždy?“

„Jo, navždycky. To si myslíš… a pak přijde nějakej blbec a začne s tebou mávat.“

„Zemřít, spát… Spát… a navždy ukončit úzkost a věčné útrapy a strázně, co si můžeme přát víc?“

„Třeba… aby nás nikdo nevyhrabával?“

„Neboť kdo vydržel by kopance a výsměch doby…“

„Odpočívej v pokoji se tomu říká.“

„…znesvěcenou lásku, nadutost úřadů, ústrky…“

„Ty budeš trochu histrijón, co?“

„Kdo chtěl by nést to břímě…“

„Proboha zabte mě někdo znova!“