Večer v bezpečí

James Douglas pozoroval Evangeline, jak uspává bratříčka. Nedokázal zapomenout na její výraz, když se se dvěma mladšími sourozenci předevčírem objevila promrzlá na jeho prahu a prosila o útočiště. Všímal si i dalších věcí – vždycky nechávala na talíři několik soust, dokud sourozenci nedojedli, a kdykoliv Beau nebo Delphine naznačili, že mají málo, přisunula jim svoje jídlo, prý že nemá hlad. V noci vždycky ležela mezi sourozenci a dveřmi. Když přišel někdo cizí, Beau a Delphine se nenápadně stáhli za její záda.
Na čele se jí tvořila první ustaraná vráska.
Moc brzy, pomyslel si Douglas. U patnáctileté holky je to moc brzy.